Konec koučinku
30. březen 2016 v 18.09 | rubrika: Vážení přátelé Ne
Vážení přátelé dnes dáváme "Ne" všem koučerům všeho druhu a ražení Krásný den lidičky, taky vás nebaví poslouchat kdo by vás chtěl koučovat, a v čem všem by nás chtěl ukoučovat. Móda nová přišla k nám, i b.... by chtěl koučovat. Děkuji všem kdo souhlasí se mnou, že už "mám dost všech zmínek o koučích, koučkách" a děkuji všem, že se koučování neúčastní. Samozvaní kouči zdravím vás a budu jen ráda jestliže vás nepotkám. Kouč sem, kouč tam, ne ne ne já jsem kouč 007 mně poslouchejte, nejlepší jsou sexuální koučíci. Ti vás naučí fakt super věci, jako masáž anusu, probůh a za tohle je fakt ochoten někdo platit. ![]() |
přečteno: 15x | přidat komentář
|
Kristova noho
29. březen 2016 v 08.46 | rubrika: Texty
Kristova noho Prosím o světlé ponožky, hodí se na mé chlupaté nožky, sedím tiše u stolu a pozoruji oblohu.
Naproti sedí krasavice, nevšímá si mě více, náhodou se naše oči střetnou, pošlu jí jednu milou usměvavou.
Prosím slečnu číšnici o kohoutkovou vodu, opakuji úsměv bez odhalení zoubku, bylo by to příliš žinantní, krasavice, zdá se nějak naklání.
Krásná blondie krasavice lehce čelo krabatí, ještě že mám nohy schované do dlouhých gatí, vstaly by mi chlupy i na stehnech, jak mě ovál ten její parfémek.
Mračí se i číšnice, ale ne tak velice, v mém srdci je pocitů směsice, krasavice přesedla si na jinou židli, nechci aby mě slečny křísily.
Krásná blondie krasavice, nesahá mi po střevíce, nebo možná po sandály, s bílími ponožkami tak krásně hrály.
Jsem smutný z toho, že se ode mně odvrátila, lituji jen, že jsem si nevzal ponožky barvy lila, to by se ke mně možná přitulila.
|
přečteno: 19x | přidat komentář
|
Krabice pokladů
23. březen 2016 v 08.22 | rubrika: Dětem
Krabice pokladů Poklady v krabici v pokoji na polici, modré barvy jako moře, nikdo do ní teď nemůže, poklady v krabici vysypu na lavici.
Na dně modré krabice jsou pokladů tisíce, třpytka z oka páva, ruka panenky, nevím co mě láká věci mít na věky, vysypané na lavici vypadají podivně.
Ale co když se budou hodit, matka nebo šroubek najde svoje místo, roztržené korálky přece můžu nosit, jen kdyby je někdo navlékl i přesto, že už nejsou všechny, no co, i tak jsou krásný.
Ulomené kolečko pro moje autíčko, ne a ne ho najít, chci si ho uhájit, znám to velmi dobře, jak vyhodím něco, co hledal jsem, se najde, pak mě mrzí měsíc, že nehledal jsem déle.
Vypadá to hloupě, ale moje krabice, možná jednou vyřeší, kam schovala se zástrčka do klece, po mé milované andulce.
Znáš to, přijdeš domů a všude ticho, neslyšíš žádné cvrliků, už v tu chvíli bylo mi to líto, otevřené okno dokonalo tragédii tehdy, nedivím se, že jsem tam stál celý bledý.
|
přečteno: 20x | přidat komentář
|
Proč
21. březen 2016 v 09.35 | rubrika: Texty
Proč ?
Nevím proč některá jsou vlezlá rána,
myšlenky lezou do peřin,
vzpomínám proč smál ses, že jsem celá uplakaná,
rád že máš mě už vůbec nevěřím.
Křísím v srdci lásky skrýše,
roztroubím světu tu velkou novinu,
už vím proč dál jdeš do nové chýše,
nevím jak čas bez časostroje předběhnu.
Světlé linky na očích,
mistrovská malba jak ze střeženého muzea,
z nebe padá bílí sníh,
motám si satén kolem krku, číše už přetekla,
dál už není nic.
Tmavé linky na očích,
posílám ti psaní z hlouby duše,
proč jsi hledal jiný poklad v peřejích,
sama si odpovím suše,
utop se i s ní v nich.
|
přečteno: 19x | přidat komentář
|
Nedělní zábava
20. březen 2016 v 10.14 | rubrika: Vážení přátelé Ano
Vážení přátelé "Ano" dnes dáváme neděli, pochválena budiž neděle. Je to den, kdy většina lidí nemusí nic dělat. Ovšem většina nejsou všichni, a proto vyzíváme celé odpoledne, někteří usnou a pak si uvaříme kafe. Poté můžeme pracovat na tom, aby se nám zítra chtělo do práce. Můžeme si představovat postavu šéfa na dveřích od čehokoliv (tip pro kreativní z nás - postavu šéfa namalujeme na papír a ti kdo mají doma šipky využíjí tyto letící předměty, jako terč může sloužit nakreslená zadnice, nebo hlava) a trefovat ho botou, balónem apod. (Nabízí se, že do hry můžeme zapojit děti). Těmito aktivitami ze sebe sundáme napjetí a snad nás bude čekat klidnější spánek. Pro méně přemýšlivé upozorňujeme na obezřetnost u dveří se skleněnou výplní, mohlo by dojít k jejímu rozbití. Další uvolňující cvičení by mohlo být pro ty, co pracují v konstantním prostředí v konstantní poloze. Jde o takzvané kancelářské krysy, jsou ve stejné kanceláři, sedí na stejné židli, u stejného stolu. Pro tyto osoby se hodí nějaký adrenalinový sport, vyzkoušejte běh do kopce, po vydýchání skok na lanu do Macochy. Nebo jděte skákat na trampolíně. Nepřestávejte být dětmi, v každém z nás je kus dítěte. Pojďmě si hrát, lézt na prolézačky, apod. Příjemnou nedělní zábavu Vám přeje Barie
|
přečteno: 23x | komentáře (1)
|
Mičurinovy pokusy
13. březen 2016 v 15.30 | rubrika: Dnes zpovídáme.
Ivan Vladimirovič MičurinŠlechtitelský mág I. V. Mičurin, by nejspíše byl úspěšný i dnes. Možná by ho dnešní vláda použila i k vytvoření dokonalého člověka. Šlechtitel lidí, ty by znělo přece skvěle. Dobrý den pane Mičurine, moc rád Vás poznávám. I.V.M. : Jistě i na mé straně je potěšení, děkuji, že jste si na mě vzpomněli.
![]() Uplynulo bezmála 160 let od Vašeho narození, čím novým by jste nás překvapil? I.V.M. : Překvapovat lze stále, asi bych byl konzervativní. Nějaký nový výpěstek, spojit meruňku s broskvoní, to by se mi líbilo. Nebo bych rád nový klobouk, kdo ví? Klobouky se teď moc nenosí. Ale zpět k Vaší ideologii, stále jste přesvědčen, že si prostě musíme vzít z přírody to co chceme? I.V.M. : Ano, zní to trochu drasticky, jako, že přírodu znásilňujeme. Ale jsme, nebo nejsme pány tvorstva, toť neustálá filozofická otázka. Bez snahy křížit odolné druhy s výnosnými, bychom nenakrmili tolik lidí. Ale nakonec to nebudeme my lidé, kdo zvítězí. Jen si z přírody bereme to, co se nám hodí a to se nám vymstí. Jsme příliš orientováni na svoje vlastní lidství. Přírodě nic nevracíme. Myslím, že jsou zde tvorové, kteří jsou dokonalejší a vytrvalejší, a silnější než lidé samotní. A prozradíte koho máte na mysli? I.V.M. : No, nechal bych vás hádat, ale jsem potěšen povídáním, a tak aby nenastalo trapné ticho. Jsou to bakterie a viry, jsou všudypřítomné. Jsou bez skromnosti silné, vzájemně se podporující organismy. Lidé jsou podle vás nedokonalí? I.V.M. : Jistěže, jak může být dokonalý někdo, kdo podlehne nemoci způsobené mikroby. Děje se to dnes a denně, bez antibiotik by lidé umírali mnohem víc. Vymyslet takového odolného jedince, sklonovat člověka, aby byl odolný, to by byla krása. Leží mi na mysli dokonalý člověk, jak si ho dále představujete? I.V.M. : Odolný jedinec, co odolává psychickým a fyzickým, i biologickým atakům. Ale takového není. Nelze se ve všech ohledech domluvit s naší vnitřní ochranou, aby dělala to a tamto. Až to budeme umět nebude nemocí, rakovin. Snad by to musel být napůl robot.....(směje se). Určitě na tom pracují mocné státy. Člověk je podle vás tedy příliš složitý, že ho nelze ovládnout a přetvářet? I.V.M. : No jistě, vy jste mi milá osůbka, ptáte se tak naivně, skoro se mi chce říct hloupě. Člověk je strašně složitý materiál a je to vidět na vás. Neurážejte mě Ivane Vladimiroviči Mičurine. Celý život se snažím na sobě pracovat a to podle vás nestačí? I.V.M. : Někomu je práce na sobě k ničemu. Jde špatným směrem, musíte se otočit ke slunci, ne do stínu, aby vás osvítilo. Hrajete si se slovy, že? I.V.M. : Ano nudím se. Tak příjemný pobyt na onom světě Ivane Vladimiroviči Mičurine |
přečteno: 20x | přidat komentář
|
Smutné se to dějí věci mezi lidmi
13. březen 2016 v 08.05 | rubrika: Básně
Člověk člověku vlkem Milý lidé, starejte se o to, aby vaše bytí bylo co nejméně stopu zanechávající na přírodě i ostatních lidech. Znění českého Skautského zákona
Desatero božích přikázání 1. V jednoho Boha věřit budeš. 2. Nevezmeš jména Božího nadarmo. 3. Pomni, abys den sváteční světil. 4. Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře se ti vedlo na zemi. 5. Nezabiješ. 6. Nesesmilníš. 7. Nepokradeš. 8. Nepromluvíš křivého svědectví. 9. Nepožádáš manželky bližního svého. 10. Nepožádáš statku bližního svého. Snad Vám tato desatera budou návodem. Alespoň něco si z nich vzít, i když s něčím nemůžete vnitřně souhlasit.
|
přečteno: 31x | přidat komentář
|
Křišťálové jiskry
12. březen 2016 v 07.15 | rubrika: Básně
Křišťálové jiskry Podbízivě třpytivé, jsou nabídky oblud, radost chvíli přínáší, stáhnou tě do temnot.
Co mi vlastně nabízí, překračuji hranu bytí, vlastnit něco za dolary, koupit v krámu kýbl štěstí.
Nabízejí zlato králi, naučí tě řeči hadí, znát své nitro, je to, oč tu kráčí.
Posvítit si na život, v temnotě je tklivo, ohlodat vše až na kost, to ne, žiju in vivo.
Přehnaně se nesměju, počítám dny do výdeje, pak si tiše oddechnu, a skryju se u křišťálové sluje.
|
přečteno: 18x | přidat komentář
|
Dnes
8. březen 2016 v 09.34 | rubrika: Básně
Dnes Pozvolna protáhnout se, jak kočka tiše v předsíni, nakračuji, abych nevylekal posla, co nese zprávu z temného lesa . Dnes a denně čekám, že otevřou se dveře, přijde zpráva, že pravda našla svoje cesty, nebylo již bezpráví a každý kdo přešlápl, dostal přes prsty. Radují se mrtví, co nedostali dobré zprávy, potrestaní nesou svoje kříže k cíli, tělo je při tom pálí a stejně přebývají v síní nevědomí.
|
přečteno: 23x | přidat komentář
|
Hrady
8. březen 2016 v 09.07 | rubrika: Básně
Hrady Stavím hrady z pavučiny, cesty zmatené, něžná slova na síti, venku lehce mrholí , půjdu hledat tebe, do uzavřeného nebe. Překročím všechny padlé, vzpomenu na včerejší smutek, vyhodím z vázy květy zvadlé, prohrábne mi vlasy hřebínek, a pošlu dopis do staré pošty, kde klapou hory razítek. Hrady prázdné, bez tebe, nemají už žádné stěny, co by tiše vyprávěly, jak jsem volal do nebe.
|
přečteno: 11x | přidat komentář
|
Smířlivě
6. březen 2016 v 16.28 | rubrika: Básně
Smířlivě Cesty protly se v bodu nula, jsem sám a smířlivě poutám se, štítím se planých řečí, pavouci chodí pářit se, nedivím se tanci s křečí, tápu po tmě a hledám mírné řeči. Už chci jen slyšet tralalá, nic drásavého, jen pudlící chvějí se zimou, hledám někoho pod peřinou, jsem sám a slyším jen tikot, ručička na niž hledím, pohybuje se v rámci vteřin, radši usnout a probudit se včera, to když mě ještě tvá ruka objímala. |
přečteno: 17x | přidat komentář
|
Všudypřítomná
6. březen 2016 v 12.34 | rubrika: Básně
Všudypřítomná Všudypřítomná nicota potká tě v lese, na kopci i v davu mezi tisíci, když nemáš náladu slova letí, letí a jsou jen písmen směsicí, nenesou někdy nic, těžkou řeč příště, sdělení z jeviště, tečkou se nemění, v sdělení smrti je rozdíl snad zas, že nepotěší a jen dloubá v nás.
|
přečteno: 17x | přidat komentář
|
V záruce
6. březen 2016 v 12.24 | rubrika: Básně
V záruce
Už nejsem v záruce,
možná jsem nikoho,
stále se cítím bezruce,
přestárle čekajíc.
Už nejsem v záruce,
mám různé nemoce,
jaké jsou možnosti,
sám sebe objevit,
V zrcadle sám sebe míjím,
poskytnu si čas,
nelze se ztratit,
jen ve svých myšlenkách.
Na nohách se jizvy ztrácejí rychleji,
dřív než rány na duši,
smutek nikomu nesluší,
proto jdi a poděkuj sobě.
|
přečteno: 15x | přidat komentář
|
Noční procházka
6. březen 2016 v 11.37 | rubrika: Básně
Noční procházka Neonové barvy nevěstince, hladí drsné chodníky, snad je úniku z noční veselice, míjím prázdné trafiky. Noční čas vidí, co zbylo z noci, černé mokré chodníky, někomu sotva můžeš pomoci, když se brodí po kotníky, černým slizem nevědomí.
|
přečteno: 19x | přidat komentář
|
Kloklokotání
1. březen 2016 v 17.39 | rubrika: Básně
Kloklokotání Sloupy ve východním větru se ohýbají k lačným tlamám, neposkytnou žrádlo, skrz naskrz, jsem a možná nebudu sám, vytříbeným slovem, vládnou jen šašci a honem, aby se mohli radovat.
Nepouštím krev do žil, skrz naskrz, nejsem a možná budu rád, smát se slovům šaška, čekám na toho svýho pobudu, co řekne mi, že nejsem nic, co zajímá ho, ať jdu už k těm povadlejm kytkám.
Odhodím svoje podivné křeče, navrtám se do paprsku světlu, skrz naskrz, nebude v očích, ale jen v nitru toho, co potkám, přeskočím chladný vír, aby nevtáhl moje myšlenky.
|
přečteno: 12x | přidat komentář
|
Možná tiše
1. březen 2016 v 17.31 | rubrika: Básně
Možná tiše Zbyl si člověk sám, nebe tiše prohledal, otevřený nonstop, nikdo čeká.
Vezmeš za ruku i posledního co zbyl? Až bude líp . Možná tiše, není už skrýše.
Snažně se prosím o pohyb čelistí, co slovo mi vypustí, možná bez hněvu, by nebylo záměru.
Přestárlé ruce hledají, kdo by je uchopil, nevím kdy bude až bude líp.
Srdce nelze slyšet, jsi li vzdálen metr, přesto stojím tiše, nebe jsem pochopil.
Možná tiše, pokládám ruku, na vráskou zmrzačenou dlaň, cítím tep a srdce bije, nevím jak neplakat.
|
přečteno: 14x | přidat komentář
|
Kroky
1. březen 2016 v 17.09 | rubrika: Básně
Kroky Chodí kroky sem a tam, posílají divné pam pam pam, kdo přechází po pokoji, klape si jak šrouby v stroji. . Možná vstoupí černé stíny, počítají minuty, než udeří nad okny, posílám si s nimi pozdravení, nechte mně žít bez zmatení.
Soukám ze sebe divná slova, pohodlí střídá mdloba, pokoutný smích mízí v dáli, na co se přízraky ptali?
Zrcadlo míhá slunce odlesky, nechci vidět ani slova paprsky, posunul jsem budík o hodinu, tře se pružina o pružinu.
Přerovnám myšlenky, skáčou jak blechy v kožichu, trhám ti pomněnky, a jsem potichu.
|
přečteno: 13x | přidat komentář
|