Tma

Tma usedla na krajinu,

běhá tady spousta stínů

bu,bu,bu, bubáci,

nemají co na práci,

courají po krajině

a tváří se nevinně.

Za dveřmi sklepa,

bojí se Pepa,

visí v rohu pavučina,

pro strach je tu divočina,

klika vrzla, noha vstoupí,

pro cibuli, mrkev a bramboru,

pošlu raději sestru Barboru.

Narozeniny

Dneska mám narozeniny,

můžu dělat celý den koniny,

ráno stojku,

večer přemet,

budu slavit do noci,

mám s kým nudu přemoci,

dnes je den, kdy všechno můžeš

a možná i hodně zmůžeš,

popřejí ti všechno dobré,

dort bude pro všechny hodné,

kytičku a dáreček,

přinese i dědeček.

Raketa

5, 4, 3, 2, 1 START

Odletí sem jisker pár,

hlásí hlučně kluci,

holky také přeci,

nyní musí odletět,

raketa co pozná svět.

Mám raketu na klíček,

natáhnu jej a frčí hned.

Franto, Láďo pojďte sem,

otočte se za nosem,

nasaďte si čepici,

"Vzhůru, hurá k měsící."

Sluníčko

Svítí  si svítí

a směje se na mě,

trhám ze stromu červené třešně.

Jsou sladké jako med.

Sluníčko, sluníčko vykoukni na mě

a vybarvi třešinky hned,

až je budu zítra jíst,

pomyslím na tebe

a řeknu: "Dík".

Šneček Ema

Leze rychle co to jde,

Říká: "Ahoj Emane!"

Má na zádech ulitu,

Zpívá při tom důlidůů.

Prosviští kolem macešek,

schová nákup do tašek

nikdy není zahanben,

slunce vítá s úsměvem.

Motýlek

Můj motýlek malý,

lítá každý den,

chce mi chytit do sítě,

každý špatný sen,

umím skákat,

umím běhat,

ale nejvíc ze všeho

bych chtěla umět létat.

       Svítání       

Mrknutí oka

světlo je život

paprsky slunce

přinesou cvrkot

probudí zvířenu

i vonící květenu.

Kéž by probudilo i tebe

hyacint voní tak skřehle

sejmu se z pískových stěn 

na kameni roste hořec

ráno je plné překrásných změn

svítání je noci konec 

někteří lidé jsou jako křehké rostliny

rostou i když život nabízí jen trhliny.

         SNĺM           

Sním o ranní rose 

chodím v ní ráda bose

možná až se probudím

přestanu se bát

že budu sama ráno zas.

Sním o měkkém mechu

co roste v lese bez oddechu

krásnou zelenou barvu má

uklidňuje mysl

už jeden pohled stačí.

Sním o každém člověku

co byl a už není

jen takový, co zaslechl tiché kroky

pomohl i když požádán nebyl

stál za vzpomínku pro jeho milé oči.

    Skrýt se   

Pokrývám se listím 

podivně to voní

poslední pohled než pokryju si hlavu docela

představa, že smažu se ze světa jako gumou napsaná

jako by mě nikdo neznal

možná by mě někdo hledal

divoká zvěř slídí kolem

ukrývá mě jen zelené olistí

okem vidím tmavé rypáčky 

poslední nádech v listěném odéru

vylezu z listí a hledám cestu

jsem ztracená 

tma už nic dobrého nevěstí

sama uprostřed lidí

nikdo se na mě nedívá 

sama jak vrba u řeky jediná...

 Houpačka 

Možná někdo přijde, už není sám

posvětím lásku tomu okamžiku

pošlu myšlenky po vodě

a nechci už nic jiného než koupat se v dobré náladě.

Houpu se na houpačce a dětská radost mi dovolí cítit se svobodně

pohledy do mraků, letí pták nad nimi, snažím se slyšet pohyb perutí

mraky se  dotýkají stromů a na nic jiného nemyslím 

předznamená to snadný úsměv a jednoduchý pohyb letících vlasů

šťastný okamžik,  co neopakuje se,  jak spousta překrásných chvil.