Ivan Vladimirovič Mičurin

Šlechtitelský mág I. V. Mičurin, by nejspíše byl úspěšný i dnes. Možná by ho dnešní vláda použila i k vytvoření dokonalého člověka. Šlechtitel lidí, ty by znělo přece skvěle.

Dobrý den pane Mičurine, moc rád Vás poznávám.

I.V.M. : Jistě i na mé straně je potěšení, děkuji, že jste si na mě vzpomněli.

Uplynulo bezmála 160 let od Vašeho  narození, čím novým by jste nás překvapil?

I.V.M. : Překvapovat lze stále, asi bych byl konzervativní. Nějaký nový výpěstek, spojit meruňku s broskvoní, to by se mi líbilo. Nebo bych rád nový klobouk, kdo ví?

Klobouky se teď moc nenosí. Ale zpět k Vaší ideologii, stále jste přesvědčen, že si prostě musíme vzít z přírody to co chceme? 

I.V.M. : Ano, zní to trochu drasticky, jako, že přírodu znásilňujeme. Ale jsme, nebo nejsme pány tvorstva, toť neustálá filozofická otázka. Bez snahy křížit odolné druhy s výnosnými, bychom nenakrmili tolik lidí. Ale nakonec to nebudeme my lidé, kdo zvítězí. Jen si z přírody bereme to, co se nám hodí a to se nám vymstí. Jsme příliš orientováni na svoje vlastní lidství. Přírodě nic nevracíme. Myslím, že jsou zde tvorové, kteří jsou dokonalejší a vytrvalejší, a silnější než lidé samotní.

A prozradíte koho máte na mysli?

I.V.M. : No, nechal bych vás hádat, ale jsem potěšen povídáním, a tak aby nenastalo trapné ticho. Jsou to bakterie a viry,  jsou všudypřítomné. Jsou bez skromnosti silné, vzájemně se podporující organismy. 

Lidé jsou podle vás nedokonalí?

I.V.M. : Jistěže, jak může být dokonalý někdo, kdo podlehne nemoci způsobené mikroby. Děje se to dnes a denně, bez antibiotik  by lidé umírali mnohem víc. Vymyslet takového odolného jedince, sklonovat člověka, aby byl odolný, to by byla krása.

Leží mi na mysli dokonalý člověk, jak si ho dále představujete?

I.V.M. :  Odolný jedinec, co odolává psychickým a fyzickým, i biologickým atakům. Ale takového není. Nelze se ve všech ohledech domluvit s naší vnitřní ochranou, aby dělala to a tamto. Až to budeme umět nebude nemocí, rakovin. Snad by to musel být napůl robot.....(směje se).

Určitě na tom pracují mocné státy. Člověk je podle vás tedy příliš složitý, že ho nelze ovládnout a přetvářet?

I.V.M. :  No jistě, vy jste mi  milá osůbka, ptáte se tak naivně, skoro se mi chce říct hloupě. Člověk je strašně složitý materiál a je to vidět na vás.

Neurážejte mě Ivane Vladimiroviči Mičurine. Celý život se snažím na sobě pracovat a to podle vás nestačí?

I.V.M. : Někomu je práce na sobě k ničemu. Jde špatným směrem, musíte se otočit ke slunci, ne do stínu, aby vás osvítilo. 

Hrajete si se slovy, že?

I.V.M. : Ano nudím se. 

Tak příjemný pobyt na onom světě Ivane Vladimiroviči Mičurine