Skrytá

   Skrytá    

Skrytá duše v temné díře

připomíná malé štíře

vyvolám poslední poctivé radosti

neubírá nikomu těžkosti

stočí se do smyčky

  chytí se do léčky

temnotě

temnota se těší

že ji šváby dobře střeží

usměv zmizí jako pára 

i naděje tu zmírá

posílá na povrch znamení zlosti

cítí jen chladné křivdy a chrousty

hadi a pavouci bydlí tu s ní

jenom to zlaté světlo vše očistí

nehrabu se do kamene

všechno stírá sirné pole

prosím aby si jemnost našla cestu ke mně 

probouzí se strachem láska ve mně

láska ke všemu co nebylo

kéž slunce tmu přebylo .